Proč se nesmí chodit přes Krejcárek?

Proč se nesmí chodit přes Krejcárek?

Na začátku letošního roku se v úseku za novostavbou u plaveckého bazénu Pražačka a Ulitou objevily cedulky sdělující: „Soukromý pozemek, vstup zakázán.“ Lidé tam byli zvyklí léta chodit na procházky nebo jezdit na kole. Lidská fantazie začala pracovat, a přestože si toho za zimních dnů nevšimlo tolik lidí, tak už se objevily první „zaručené“ zprávy o chystané výstavbě. Co se tedy skutečně stalo a co se chystá?

Čí je to pozemek? 
Cedulkami označený pozemek patří více než 250 let rodině Stomeových, která Žižkov spoluzakládala. Přestávkou bylo pouze 40leté období vlády komunistů. Pro úplnost dodejme, že v rámci restitucí se rodině (v katastru najdeme kolem šesti dnešních spolumajitelů) vrátil pozemek menší o zastavěné části (např. Kunešova ulice). 
Praděda dnešních majitelů Václav Stome poskytl v roce 1922 pozemek pro výstavbu kolonie 155 domků. Z většiny to byly domky zděné a patrové. Byla tam zavedena voda, elektřina, telefon. Fungoval tam i obchod. Přesto se svérázná „čtvrť“ nezbavila označení nouzová kolonie a v druhé polovině 70. let byla zbourána. Pozemek byl pak na začátku devadesátých let osázen stromy. Můžeme tam ještě najít také staré jabloně a třešně, které původně stály na zahrádkách později zbořených domků. Kuriozitou je, že jednou z variant komunistických plánovačů pro toto území byla sjezdovka. 
V devadesátých letech se tedy zmenšený pozemek začal postupně rodině vracet. Do dnešního stavu se ovšem vlastnická práva na území dostala až v roce 2006, kdy došlo také k podpisu první nájemní smlouvy s městskou částí (tehdy ještě s rodiči dnešních spoluvlastníků). Po určité období před podpisem smlouvy tam už byly tytéž cedulky „vstup zakázán“, které tam můžeme najít dnes. 
Když rodiče přepsali pozemky na své děti (dnešní spoluvlastníky) bylo potřeba udělat smlouvu novou. Jednání tehdy trvala 2 a půl roku, než se dospělo k nové smlouvě. Praha 3 si pak pozemek znovu pronajala a zavázala se na pozemku provádět údržbu. Cena pronájmu byla za rok 8,-Kč za metr čtvereční (kvůli inflaci jednou zvýšena na 8,264Kč). Tak to fungovalo do minulého roku. 

Proč byla smlouva vypovězena?
IPR (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy) zakreslil do jedné z pracovních verzí nového metropolitního plánu pozemek dnešního dětského hřiště vedle Ulity (patří hl. m. Praze a Praha 3 ho má ve správě) a část pozemku přiléhající k hřišti a ulici Kunešova (patřící potomkům rodiny Stomeových) jako zastavitelné území. Vyvolalo to velkou vlnu spekulací o budoucí výstavbě pětipatrových bytových domů a vznikla i petice. Terčem vlny hysterie byla jak městská část, tak především soukromí spoluvlastníci. 
Panice podlehli i někteří zastupitelé a vyjadřovali obavy, že Stomeovi stavební pozemek prodají nebo tam postaví pětipatrové domy. Filip Stome to komentuje tak, že ač rozumí politickým důvodům, tak neochotou zastupitelů jednat o dalším využití v budoucnu možná stavebního pozemku, se zastupitelé postavili proti vlastníkům: „Ptali se nás, jak jim zaručíme, že tam nebude stát pětipatrový dům a my jsme říkali, že to nejde jinak než, že jim to slíbíme.“ Jeho žena Julie Stomeová dodává: „Právníci by třeba způsob záruky mohli najít, ale musí být společná vůle k domluvě a k hledání cesty, ne boj. Jen z toho může Žižkov profitovat. Výsledkem společné dohody mohl býval být třeba malý hospic.“  
Vše se pak v další verzi metropolitního plánu vrátilo ke stávajícímu stavu. Zastupitelstvo později na svém zasedání 20.6. 2017 přijalo usnesení požadující zachovat zmíněná území pro stejné využití jako nyní, tedy veřejnou zeleň, oddech a lesopark. Zároveň Zastupitelstvo uložilo Radě MČ uplatňovat tento požadavek ve všech etapách projednávání návrhu metropolitního plánu hl. m. Prahy.
Filip Stome tehdy oznámil, že se spolumajitelé rozhodli smlouvu o pronájmu tohoto pozemku městské části vypovědět s platností od 1.1. 2018. Od této doby tedy nemá veřejnost na pozemek oprávněný přístup. Místostarosta zodpovědný za zeleň Jan Materna k tomu říká, že majitelé smlouvu podle něj vypověděli zejména kvůli neustávající očerňující kampani, která byla proti nim vedena. 
Stomeovi nechtějí svůj pozemek oplocovat, jako to udělalo např. Auto Jarov. Ačkoli se jim hlásí i jiní zájemci, tak dohodu s městskou částí považují za nejlepší řešení pro všechny. Z pronájmu jiným zájemcům by totiž profitovali pouze oni, ale nikoli už občané Žižkova. 

Kdy bude nová smlouva?
Praha 3 začala po vypovězení smlouvy vyjednávat s vlastníky o smlouvě nové. Kdy se však pozemek otevře veřejnosti si netroufá odhadovat ani jedna strana. Místostarosta Jan Materna říká: „Právníci zatím stále komunikují možné varianty nové smlouvy, netroufnu si v tuto chvíli odhadovat, kdy a zda dojde k uzavření smlouvy nové.“ Nezbývá tedy než doufat, že se podaří brzy dospět k dohodě a pozemek bude opět moci využívat městská část. Naposledy to totiž trvalo dva a půl roku, než došlo k podpisu smlouvy.

                                                                                    Fotografie Krejcárku 1956 (http://www.nakrejcarku.info)

Starosti s magistrátem
Zatímco komunikaci s radnicí Prahy 3 hodnotí spolumajitelé jako dobrou, tak komunikace s magistrátem je podle nich tragická. „Nikdo se tam s námi nebaví,“ shrnuje svou zkušenost Filip Stome.
Magistrát např. navrhl před více než pěti lety přes pozemky cyklotrasu, aniž by s majiteli cokoli konzultoval. Ti se to dozvěděli až minulý rok, kdy chtěl magistrát tuto cyklotrasu přeznačit. Jako nepřijatelné takové jednání hodnotí i místostarosta Materna. Majitelům vzápětí došlo, že pokud by se na cyklotrase někdo zranil (přičemž část cesty pod kopečkem z Ulity je zvlněná), byli by hnáni k zodpovědnosti právě oni. Na podzim minulého roku (tedy ještě v době, kdy měla pozemky pronajaté Praha 3) byli tedy nuceni cestu osadit značkami zákaz vjezdu, aby se bránili případným žalobám. „Magistrát, pokud s námi vůbec jedná, jedná ve stylu, je to váš pozemek, veškerá odpovědnost a povinnosti z toho vyplývající jsou na vás a víc nás nezajímá,“ komentuje Filip Stome.

Pozemky neprodáme, nedáme je všanc politikům
Logicky se vnucuje otázka, proč majitelé raději pozemek neprodají městu a neušetří si tak starosti. Julie Stomeová vysvětluje: „Rodina neví, jaké bude politické zastoupení a jak by s pozemky naložilo. Praha 3 dopadla tak, že dnes nemá skoro žádné pozemky. Nemá např. kde stavět domovy pro seniory. Když chce, tak může jen v zástavbě a jsou proti tomu petice. Nemá místa na volné venčení psů. Chtějí to po nás, protože na magistrátním to asi nejde. Když pozemek zůstane v rodinných rukou, tak je větší pravděpodobnost, že pozemek zůstane Žižkovu.
Filip Stome pak shrnuje svou zkušenost z jednání takto: „Z některých politiků mám pocit, že jsou připraveni na boj. Se zlými developery, s jinými politickými stranami, a proto je přístup naší rodiny často překvapí. Politikům často říkám, vy jste tady čtyři roky a možná, že na podzim už tu nebudete. My tu jsme od doby, co Žižkov vznikl a budeme tady dál, takže máme trošku jiný pohled. Jde nám o to, aby využití našich pozemků bylo výhodné pro všechny, i pro Žižkov, ale nemůžeme si slušně řečeno nechat šlapat po zádech.“ 

Zdá se, že vlastníci pozemků nejsou podnikatelé, jimž by šlo o okamžitý maximální zisk, nýbrž, že o správě svého majetku uvažují v širších souvislostech tak, aby z toho mělo co největší užitek i okolí. Není divu, že tento princip péče o svěřený majetek tradiční žižkovské rodiny dnes naráží na nepochopení. Není stále příliš běžný. Přejme si tedy, aby se kultura vyjednávání na Žižkově zlepšila a Žižkov mohl být inspirací i pro jiné městské části, jak tomu někdy v minulosti bývalo.  

Diskuse

Discgolf Bohdan Bílem 23.4.2018 20:15
veřejné prostranství ZOmB 23.4.2018 11:06
Re: veřejné prostranství Lauer 23.4.2018 13:47
Re: Re: veřejné prostranství zdena 24.4.2018 09:45
Re: Re: veřejné prostranství zdena 24.4.2018 09:45

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek


reklama